Rozhovory - Junioři 22.06.2020
Autor: Ondřej Mach

Bártek po konci v juniorce: Litvínov je klub mého srdce, jednou mu to chci splatit

Robert Bártek byl v uplynulých dvou letech pilířem obrany litvínovské juniorky. Od nadcházejícího ročníku už to však platit nebude, devatenáctiletého zadáka v červenci čeká zkouška v prvoligovém Ústí nad Labem.
Jak budeš vzpomínat na roky v mládežnických kategoriích Litvínova?
Velice kladně. Litvínov je klub mého srdce, nedám ne něj dopustit. Prožil jsem tady spoustu let od základny až po juniorku a trénovalo mě spoustu skvělých trenérů. Jako malého kluka mě táta bral na každý zápas a děda mi vždycky vyprávěl o legendách jako byl pan Hlinka nebo Bubla. Chtěl bych to Litvínovu jednou splatit. Doufám, že dostanu šanci. 

Co ti dospívání v klubu dalo do hokejové kariéry?
Spoustu věci, v podstatě mě naučili hrát hokej. Vyrůstal jsem tady od začátku života, k Litvínovu, hokeji a městu mám velice blízko. Není to zrovna místo, kde by chtěl každý bydlet, ale je to tady super.

Poslední dvě sezony jsi nastupoval za juniorku. Daly by se mezi sebou nějak porovnat?
Když to vezmu, tak jako tým jsme loni šli do sezony jako úplný outsider. Měli jsme strašně mladé mužstvo a překvapili jsme dobrým výsledkem. Co se týče druhé sezony, tak ta se vůbec nepovedla. Šli jsme do ní jako takový černý kůň, ale bohužel to nevyšlo. Když se na to kouknu z hlediska individuálních statistik, tak první rok byl velice dobrý, nasbíral jsem docela dost bodů. Akorát mě zklamalo, že jsem si na konci sezony nezahrál za A-tým, jako tomu bylo u jiných kluků v juniorce. Druhý ročník byl o něco horší, na jeho začátku jsem měl zlomený článek na právem palci. Ale myslím, že jsem mohl nasbírat i víc kanadských bodů.

Letos jsi v týmu patřil mezi nejzkušenější hráče. Cítil jsi větší zodpovědnost?
Ani ne. Vždycky se mužstvu snažím dát to, co potřebuje, a odevzdat na ledě co nejlepší výkon. Měli jsme v týmu spoustu výborných kluků ročníku 2001, kteří taky dokázali zahrát výborné zápasy. Například Daniel Jouza, Dan Bartoš nebo navrátilec Marek Berka.

Jak bys charakterizoval svoji hru?
Myslím si, že moje přednosti jsou například střelba, kreativita směrem do útoku a přesilovky. Ale na to se těžko odpovídá, jsem jenom hráč. To je spíš otázka na trenéry nebo vedení klubu. Teď musím hlavně pracovat na bruslení, to je můj největší problém.

Jaký máš názor na nejvyšší juniorskou soutěž?
Je to otázka, která se omílá dokola každý rok. Podle mě by juniorskou soutěž mělo hrát méně týmů, než tomu bylo doteď. Když se budeme bavit například o tabulkovému způsobu a postupu či nepostupu do další vyřazovací částí za polední dva roky. Myslím, že každý by se v tom ztratil. Potřebovalo by to například herní systém extraligy, ale na tohle jsem já malý pán. To musí určit lidé na svazu.

Kromě juniorky jsi dostal šanci v Litoměřicích. Určitě to pro tebe musela být velká zkušenost, že?
Obrovská, jsem za to velice rád. Pan Mrázek mi tenkrát říkal, že se mám hlásit další den v Litoměřicích, že tam budu hrát zápas. Nikoho jsem tam neznal až na Petera Janského, který mi všechno ukázal, jak co chodí. Hodně mi radil i při zápasech. V Litoměřicích jsem si to užíval a byl jsem rád, že jsem si mohl konečně vyzkoušet dospělý hokej. První zápas byl super, hráli jsme na Slavii, kousek od místa, kde chodím na její fotbalové zápasy. Bylo to fantastické. 

V čem podle tebe spočívá největší rozdíl mezi juniorským a dospělým hokejem?
V dospělém hokeji musíte dodržovat striktně taktiku, co po vás trenér chce. Když ji nedodržíte, tak v dospělém hokeji nemáte co dělat. Oproti juniorce je to velký rozdíl, tam se na taktiku moc nedbá. Jiné je to i v síle. Je těžké od puku odstavit stokilového hráče oproti šedesátikilovému dítěti, kterému byste mohl dělat tátu.

Máš před sebou do budoucna nějaký hokejový cíl?
V červenci se chci nebo spíš musím prosadit do kádru Ústí, kam jdu na zkoušku. Bude to velká výzva, na kterou se těším. Kdybych se tam usadil, tak bych si za pár let chtěl vyzkoušet lepší tým Chance ligy nebo zahraničí. Mým velkým snem je si zahrát extraligu za Litvínov, tak snad to jednou vyjde.
Konto našeho srdce 27.10.2020

Další paruka z Nového hára mířila Žanetce do Jirkova

Konto našeho srdce podporuje již druhým rokem spolek Nové háro, který založila Markétka Zagrapanová. Její pokračovatelkou je maminka Lucie Staňková, která převzala šek na částku 25 000 Kč.
Více >
Rozhovory - Junioři 27.10.2020

Trenér juniorky Tvrzník: Kdo nebude makat, tak nebude hrát. Cílem je vychovat hráče pro A-tým

V realizačním týmu juniorky před novým ročníkem došlo ke změnám, novým koučem nejstarší mládežnické kategorie se stal Martin Tvrzník. Čtyřicetiletý trenér se v rozhovoru rozpovídal o začátku sezony, aktuální situaci nebo konkurenci v kádru.
Více >
Konto našeho srdce 23.10.2020

Konto našeho srdce pomáhá dětským diabetikům

Se spolkem Diahelp Most spolupracujeme již delší dobu a dohodli jsme se na pomoci dětským pacientům s diabetem.
Více >